2. 5. 2022
Vysoký věk praktických lékařů pro děti a dorost, nedostatečná kapacita ordinací a zhoršující se místní dostupnost dětské primární péče. To vše zjistila analýza smluvní sítě praktických lékařů pro děti a dorost, kterou si Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR nechala koncem minulého roku zpracovat. Složitá situace je v Jihomoravském a Ústeckém kraji.
Místní „časová“ dostupnost
Déle než stanovuje „norma“ dojíždí za dětským lékařem klienti ZP MV ČR v Jihomoravském kraji. A lépe na tom nejsou ani rodiče děti v Jihočeském, Plzeňském a z části i Středočeském kraji.
„V těchto oblastech naše analýza odhalila překročení maximální časové normy o 5-10 minut. Místa s problematickou místní dostupností se týkají některých oblastí Vysočiny a Ústeckého kraje,“ uvádí Jana Schillerová, mluvčí ZP MV ČR.
Dostupnost zdravotních služeb je stanovena Nařízením vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. V případě praktických lékařů pro děti a dorost stanoví nařízení dojezdovou dobu na maximálně 35 minut.
Místní dostupnost je maximální dojezdová doba, za jakou se pacient musí dostat k poskytovateli zdravotních služeb dané ambulantní nebo lůžkové odbornosti. Jde o dobu jízdy dopravním prostředkem rychlostí, která je přiměřená typu pozemní komunikace a je v souladu se zákonem upravujícím provoz na pozemních komunikacích.
Vysoký počet pojištěnců na jednoho lékaře
Další problém, se kterým se pojištěnci ZP MV ČR potýkají, jsou naplněné kapacity ordinací praktických dětských lékařů. Lékaři často odmítají nové pacienty registrovat. Nejvíce takových zkušeností mají rodiče dětí v České Třebové, kde na jednoho praktického lékaře pro děti a dorost připadá až 541 dětských klientů. Plné ordinace hlásí také lékaři z Blanska, Znojma, nebo Ústí nad Orlicí.
Vysoký věk dětských lékařů
Průměrný věk praktického lékaře pro děti a dorost je kolem 60 let. Vysoký věk praktických dětských lékařů se v budoucnu nejvíc dotkne Prahy a Středočeského kraje. Vzhledem k dostatečné síti zasmluvněných lékařů by zde ale neměly nastat výrazné komplikace.
„Bohužel horší situaci očekáváme v Jihomoravském a Ústeckém kraji, kde předpokládáme, že do 6 let by mohlo svou praxi ukončit až 13 % dětských lékařů, hrozí uzavření až 35 ordinací. Smlouvu s naší pojišťovnou má v Česku celkem 515 lékařů straších 65 let, tito lékaři představují téměř čtvrtinu všech praktických dětských lékařů,“ říká mluvčí Jana Schillerová.
Nedostupnost praktických dětských lékařů se podle předsedkyně Odborné společnosti praktických lékařů pro děti a dorost Aleny Šebkové táhne už dlouhých 20 let.
„Bohužel to dopadlo tak, že před pěti lety nám zrušili obor a my jsme se po pěti letech dostali do totální personální krize, kdy během posledních několik let ubylo 200 ordinací a vyšší rychlostí to půjde budoucí dva, tři roky. Takovou zátěž nemohou kolegové starší 65 let vydržet,“ uvádí Alena Šebková.
Ředitelka zdravotnického úseku ZP MV ČR Zdeňka Salcman Kučerová shledává problematiku nedostatku praktických lékařů pro děti a dorost v nastavení postgraduálního vzdělávání mladých lékařů.
„Tím, že došlo ke sloučení specializačního vzdělávání pro dětské praktiky a nemocniční pediatry, a jakkoliv to vypadalo logicky, se zkomplikoval vstup mladých lékařů do reálné praxe praktického lékaře pro děti a dorost. Potenciál lékařů, který by kritickou situaci ve vybraných lokalitách České republiky mohl v dohledné době řešit, je v nemocnicích. Stejně tak i další připravované pobídky stát, zvyšující atraktivitu postavení praktického lékaře pro děti a dorost,“ upozorňuje Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka úseku zdravotnického ZP MV ČR.
V úvahu by podle Zdeňky Salcman Kučerové mohla být také podpora zdravotních pojišťoven pro mobilní ordinace, dopravy do ordinací nebo větší podpora distanční konzultace zdravotního stavu pacientů registrovaných u lékařů z větších měst. Jak nejrychleji dostat lékaře do primární péče a zajistit tak v budoucnu dostatek lékařů pro děti a dorost je aktuálním tématem kulatého stolu odborných společností a ministerstvem zdravotnictví.
