Ve dnech 24.–25. března 2023 se pod záštitou ministra zdravotnictví usku tečnil v Hotelu Clarion v Praze Vyso čanech XVII. kongres primární péče. Akce, kterou pořádá Sdružení prak tických lékařů (SPL) ČR a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPDD) ČR je výjimečná tím, že je ur čena dvěma specializacím: všeobec ným praktickým lékařům a praktickým lékařům pro děti a dorost a akcentu je tak skutečnost, že se v řadě evrop ských zemí jedná o jednu společnou specializaci. Letošní ročník předzna menal rekordní zájem účastníků, který přesáhl kapacitu sálů, a proto musela být registrace uzavřena již měsíc před začátkem akce. Kongresu se zúčast nilo 1 400 hostů, kteří si užili pestrý a bohatý odborný program, v němž kromě zajímavých přednášek nechy běla ani přehlídka kazuistik a řada workshopů zaměřených na praktic ké dovednosti a nové diagnostické a POCT (point of care testing) me tody v ordinacích VPL a PLDD. Klíčo vým sdělením pro VPL bylo představe ní populačního programu pro záchyt pacientů s osteoporózou a nového systému péče o tyto pacienty, které znamená zásadní zapojení a posílení role lékařů primární péče a zlepšení jejich diagnostických a preskripčních možností. Pro podrobnější informa ci o tomto projektu snad bude pro stor v některém z příštích čísel. Nevy hnuli jsme se ani profesním tématům: zejména problematice kritického ne dostatku PLDD, otázkám řešení spe cializačního vzdělávání v obou obo rech, rozšiřování kompetencí včetně rušení preskripčních omezení, omeze ní administrativy a v neposlední řadě otázkám úhrad v segmentu praktic kých lékařů; všechny tyto okruhy jsme projednali v debatě u kulatého stolu s ministrem zdravotnictví a zástupci zdravotních pojišťoven.
Zamotaná historie preskripčních omezení gliptinů
Praktičtí lékaři se dnes starají o více než jednu třetinu z celkového počtu pacientů s diabetem, kterých je v České republice zhruba jeden mi lion. Kompetenci pečovat o své ne komplikované pacienty s diabetes mellitus (DM) 2. typu získali prakti ci teprve v roce 2010 a počty diabe tiků léčených v jejich ordinacích od té doby postupně stoupají, v posled ních několika letech velmi výrazně. Je to správná cesta a jediná možnost, jak lze zvládnout péči o stále rostou cí počet pacientů s tímto onemocně ním. Odhaduje se, že v roce 2030 bu deme mít v ČR 1 300 000 diabetiků. Je evidentní, že takto populačně roz šířené onemocnění nelze zvládnout ve specializovaných ambulancích, je jichž kapacita a dostupnost je ome zená. Těžiště péče o pacienty s DM 2. typu je nutno přenést do ordina cí všeobecných praktických lékařů (VPL), stejně jako tomu je v ostatních evropských zemích. Dostupná data ukazují, že VPL tuto činnost zvládají velmi kvalitně.
Jejich léčebný arzenál je však stále bohužel velmi redukovaný kvůli pre skripčním omezením. To zásadním způsobem limituje jejich možnosti léčit své pacienty moderními a také bezpečnějšími přípravky. Naše snaha o uvolnění preskripčních omezení per orálních antidiabetik je letitá. K průlo mu v této věci došlo díky snaze mi nistra Vojtěcha o reformu primární péče. Jedním z jejích hlavních, a bo hužel dosud nesplněných cílů bylo právě uvolňování preskripčních ome zení pro praktické lékaře. A vlajkovou lodí této snahy se staly právě glipti ny (inhibitory dipeptidyl peptidázy 4, DPP4), které byly 1. 6. 2020 koneč ně uvolněny pro předepisování prak tickými lékaři.
Konkrétně se jednalo o tyto molekuly: vildagliptin, linagliptin, sitaglip tin a saxagliptin
Naše radost z této změny ale netr vala dlouho. Dne 1. 1. 2022 odbor léčiv a zdravotnických prostředků Minister stva zdravotnictví ČR (MZ ČR) zrušil rozhodnutí Státního ústavu pro kon trolu léčiv (SÚKL), které nám preskrip ci umožňovalo, a znovu začalo platit preskripční omezení L/DIA, END, INT. Další rozhodnutí SÚKL ruší od 1. 6. 2022 preskripční omezení pro VPL u gliptinů a zároveň snižuje hladinu kompenzace diabetu, která umožňu je zahájení léčby těmito přípravky při hodnotě glykovaného hemoglobinu 53 mmol/mol. Bohužel návrat k nor málu trval pouze jeden měsíc a odbor léčiv a zdravotnických prostředků MZ ČR toto rozhodnutí opět zrušil. Od 1. 7. 2022 praktičtí lékaři znovu nemohou výše uvedené gliptiny v mo nokomponentních přípravcích pře depisovat. Po celou dobu ale mohou předepisovat některé kombinované přípravky uvedených molekul s metfor minem, kterých se rozhodnutí netýkala.
Je třeba dodat, že příčinou tohoto pingpongu nebylo preskripční ome zení L, ale šlo o změnu v indikačních podmínkách daných mírou kompenza ce diabetu umožňující nasazení těchto léčiv. Problémem byla snaha o sníže ní hodnoty glykovaného hemoglobi nu z 60 mmol/mol na 53 mmol/mol nutné pro indikaci léku. Té nejprve SÚKL nevyhověl a odvolaly se proti tomu dotčené farmaceutické spo lečnosti a napodruhé vyhověl, proti čemuž se odvolaly zdravotní pojišťov ny. Preskripční omezení pro praktiky, které nebylo předmětem sporu, ale bylo součástí téhož rozhodnutí SÚKL, se s tím jaksi „svezlo“.
Aktuálně se situace ještě více zkomplikovala a od února 2023 bylo u ně kterých originálních přípravků ze sku piny inhibitorů DPP4 preskripční omezení zrušeno, zatímco u generik s totožnou molekulou stejné omeze ní stále platí. Některé originální pří pravky s vysokým doplatkem pacien ta tedy praktik předepisovat může, ale bezdoplatková generika nikoliv. Dalším paradoxem je to, že originál ní přípravky mají nižší úhradu než ge nerika. Skutečností, že některé pří pravky se stejnou molekulou lze začít podávat již při hodnotě glykovaného hemoglobinu 53 mmol/mol, zatímco jiné se stejnou molekulou až při hod notě 60 mmol/mol, už to snad ani ne chci komplikovat, stejně jako složitým hledáním vysvětlení, proč tomu tak je. Laskavý čtenář jistě uzná, že situace je velmi nepřehledná a lze se v níjen těžko orientovat.
To nikomu, kdo žije mimo reali tu českého zdravotnictví, nevysvětlí te. Ondřej Sekora, autor knihy Kroni ka města Kocourkova, by musel řvát nadšením. Takový kousek by nedo kázali ani kocourkovští konšelé! Na rovnat situaci může další rozhodnutí
SÚKL. Doufáme, že by snad mohlo přijít v dohledné době, ale kdo ví.
Kauza kolem gliptinů svojí absurdi tou jasně poukazuje na nesmyslnost českého pojetí preskripčních omeze ní, která ve srovnatelné podobě ne existují v žádné zemi Evropské unie s výjimkou Slovenska. Většina zemí, jejichž zdravotnictví by nám mělo být vzorem, preskripční omezení vůbec nezná. Bylo by to téma na samostat ný článek. Je zřejmé, že jedinou ro zumnou cestou, jak se těmto nesmy slům do budoucna vyhnout, je zrušit preskripční omezení pro praktické lé kaře. Minimálně u preskripčních ome zení kategorie L, která nemají žádné rozumné odůvodnění, to lze učinit plošně a poměrně jednoduše změ nou příslušné vyhlášky. Návrh na její novou podobu zaslalo Sdružení prak tických lékařů ČR Ministerstvu zdra votnictví již v loňském roce a očeká váme, že ke změně dojde ještě letos.
Petr Šonka