21. 3. 2019
Zubní kaz je zcela preventabilní onemocnění a kdybychom se starali dobře o svůj chrup, tak můžeme zabránit mnoha nemocem, například kardiovaskulárním. Uvedl to prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler u příležitosti Světového dne ústního zdraví. Zopakoval také, že v Česku není zubních lékařů nedostatek, nechtějí ale ošetřovat jen pacienty na pojišťovnu, protože je to neuživí. „V České republice není nedostatek zubních lékařů, naopak jejich počet v posledních letech stoupl ze šesti tisíc na 8 400a to prostě není úbytek,“ zdůraznil Šmucler. Podle něj hlavně v Praze v minulých letech vznikaly nové zubní ordinace, ovšem ty se neuživily a mnohé pak jejich majitelé zavřeli, protože neměli dost pacientů. Naopak jsou místa, kde se noví stomatologové hledají těžce.
„Celkový počet stomatologů není v ČR nikterak zásadně nízký, naopak se v ČR zvyšuje, ale problémem je jejich nerovnoměrné rozmístění v rámci regionů a obcí,“ připomněl v této souvislosti ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Od minulého roku postupně přidělujeme dotace do těch regionů, kde stomatologická péče není zajištěna a není dostupná tak, jak bychom si to představovali,“ poznamenal.
Konkrétně od loňského května ministerstvo podle jeho slov podpořilo stomatology novým dotačním programem, v rámci kterého mohou požádat o dotaci na provoz ordinace v celkové výši 1,2 milionu korun. Ministerstvo na tento program vyčlenilo celkem přes sto milionů korun.
Podle Šmuclera má Rakousko osm milionů obyvatel a čtyři tisíce zubních lékařů a my máme na deset milionů obyvatel 8 400 zubních lékařů, což je číslo, které je samo o sobě vypovídající. V ČR 99 procent pacientů má zubního lékaře na dosah přesně tak, jak to stanovuje vyhláška. „Díry na trhu jistě jsou: třeba na Labské boudě, když sněží, nebo uprostřed vojenského újezdu,“ konstatoval Šmucler.
Pojišťovny by měly preferovat předávání zubařských praxí
„Není sporu o tom, že je v ČR zubních lékařů dost, problém je v tom, aby bylo dost lékařů ochotných pracovat na pojišťovnu, což je základní věc. Připravujeme reformu stomatologické péče. Ve zkratce – když někde chybí zubní lékař, tak si to musí zajistit pojišťovna,“ poznamenal k tomu dále Šmucler s tím, že například v Německu a Rakousku pojišťovny přidělují smlouvy jen těm stomatologům, kteří obsadí místa po těch, co odcházejí do důchodu, takže prakticky nepřidělují nové smlouvy. A české pojišťovny by to měly dělat podobně.
„Lékařů zcela bez smluv s pojišťovnou je stále drtivá menšina a u akutních případů má de facto smlouvu sto procent zubních lékařů. Je ale pravda, že řada lékařů prohlásí kapacitu za plnou a tak ačkoli máme opravdu hodně lékařů se smlouvou a všechny pacienty bychom měli zvládnout (statisticky i Slovensko), tak jsou mnozí odmítáni,“ uvedl k tomu před časem Šmucler v rozhovoru pro Zdravotnický deník (více zde).
Za to si v Praze ani nekoupíte větší kafe!
Podle něj někteří stomatologové nechtějí ošetřovat pacienty na pojišťovnu z toho důvodu, že je to neuživí, protože dostávají málo peněz za výkony. „Když dostanou u dítěte za vytržení zubu 85 korun? Za to si v Praze ani nekoupíte větší kafe,“ pokrčil rameny Šmucler. Zubní lékaři prý dotují křížově výkony proplácené pojišťovnou jinými výkony.
„Na pojišťovnu je dodnes kalkulován plat lékaře 22 tisíc korun a plat sestry v ordinaci 11 tisíc korun,“ připomněl prezident ČSK. Navýšení za výkony je proto podle něj nutné, aby stomatologové byli ochotni na smlouvy pracovat.
„Musí být motivační pracovat pro pojišťovnu,“ dodal k tomu i ministr.
Podle stomatologů jsou náklady na vytvoření jedné míchané amalgamové plomby asi o polovinu vyšší než částka placená za ni pojišťovnou. Za amalgamovou plombu například VZP ještě předloni platila lékařům 270 korun. Podle nařízení Evropské unie se nyní může používat jen zubní amalgám v kapslové formě a za něj pojišťovny již hradí více, za bílou plombu platí 500 korun. U VZP, mezi jejíž klienty patří asi šedesát procent obyvatel Česka, to činí asi 150 milionů korun.
Podle Šmuclera i ministra Vojtěcha se ale systém financování stomatologie tak jako tak musí do budoucna změnit – komora ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví kvůli tomu nyní připravuje nový model úhrad. Stomatologie je přitom jedním z mála oborů českého zdravotnictví, kde si pacienti za část péče připlácejí.
„V tomto roce měla stomatologie největší procentuální nárůst v úhradách, což je zapříčiněno i tím, že došlo k navýšení amalgámových výplní,“ připomněl Vojtěch. Má za to, že by kvalitní stomatologická péče měla být přístupná i pro pojištěnce, tedy nejen pro ty, co si ji mohou dovolit zaplatit.
Pokud by se všichni starali o své zuby tak, jak mají, ušetřili bychom
„Zubní kaz je stoprocentně preventabilní a stomatologie je obecně obor medicíny, kde prevence hraje klíčovou roli. Pokud by se všichni starali o své zuby tak, jak mají, ušetřili bychom spoustu prostředků,“ řekl také ministr. Ve spolupráci s ministerstvem školství podle něj resort připravuje osvětovou akci na školách, kterou spustí ještě letos.
„V minulé roce jsme se zaměřili na určitou osvětu v rámci médií, v rámci škol, běžely i spoty v České televizi, kde jsme se snažili edukovat v péči o chrup. Nyní chceme jít do škol přímo, protože tam ta zubní péče začíná a pokud se správně naučíme pečovat o svůj chrup, tak se výsledky začnou projevovat poměrně významně,“ uvedl k tomu ministr s tím, že pracovně je akce nazvána Stan proti zubnímu kazu.
Podle Šmuclera je důležité, aby se výskyt zubního kazu u dětí zmapoval. Evropská unie podle něj nyní dokonce řeší, že ve vyspělých zemích unie nebudou již od roku 2027 kazy ani u jednoho dítěte. „Jsou u nás lidé, kteří si zuby nikdy nečistili. Musíme udělat všechno pro to, aby to dělaly aspoň jejich děti,“ vysvětlil.
Již na loňském listopadovém sněmu stomatologů prezident ČSK zdůraznil, že preventivní programy určené dětem na školách považuje za velmi důležité a stomatologové by rádi od státu dostali na tuto prevenci zhruba 46 milionů korun, protože prozatím výuku, jak si správně čistit zuby, financují ze svého či za peníze sponzorů.
„Snažíme se získávat peníze od firem, které z prevence mají zisk v podobě prodaných výrobků. Klíčové je, aby se pro nás otevřel fond prevence zdravotních pojišťoven a celou tuto problematiku platili ti, kdo z ní mají největší prospěch – pacienti prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Jsem rád, že letos se s námi na akci podílí MZ ČR. A ještě raději budu, až dorazí i potřebné prostředky,“ svěřil se nyní Šmucler.
Pečujte o svá ústa, vaše tělo to ocení
Pod tímto heslem se Česká stomatologická komora ve spolupráci s partnery již šestým rokem připojuje k oslavám Světového dne ústního zdraví (World Oral Health Day) pořádaného každoročně 20. března Světovou dentální federací (FDI) ve více než 150 zemích světa. Přestože preventivní projekt má v názvu „den“, jeho akce již několik let probíhají během celého měsíce března a často se konají až do poloviny dubna. A česká akce ve stovkách míst patří podle Šmuclera k těm největším na světě.
„Na více než tisíci místech v celé republice dostane veřejnost informaci o letošním Světovém dni ústního zdraví prostřednictvím přednášek o ústním zdraví, nácviků správné ústní hygieny, besed, seminářů a miniworkshopů organizovaných zubními lékaři, dentálními hygienistkami a studenty zubního lékařství a informačních kampaní významných řetězců lékáren, drogerií, hypermarketů a některých e-shopů,“ informoval.
V minulosti v rámci prevence fungovaly i projekty, jako například Zdravé zuby, které se zaměřovaly na učitele. „Takto bylo edukováno přes tři a půl tisíce učitelů základních škol, kteří se zaměřovali na zásady prevence zubního kazu a projekt byl zařazen do výuky prevence prvního stupně základních škol,“ připomněl k tomu ministr.
České zdravotnictví vydává ročně ze zdravotního pojištění 1,5 miliardy korun na amalgamové zubní plomby, podle Šmuclera jich je nejvíc na počet obyvatel ve světě a EU prý velmi žádá, abychom se jich brzy „zbavili“ a to do roku 2030.
Většina kazů se udělá mezi zuby
Důležité k tomu proto je se naučit správně čistit zuby a čistit je po dobu zhruba dvou minut ráno a večer a používat při tom dentální nitě, mezizubní kartáčky – většina kazů se totiž udělá právě mezi zuby – a ústní vody. Ve světě podle prezidenta ČSK lidé používají průměrně čtyři až šest zubních kartáčků ročně, Češi jsou v tomto laxnější a průměrně ročně využijí 1,15 kartáčku. Podle Šmuclera by měla být péče o chrup i motivační, jelikož hodnota zubů je srovnatelná s hodnotou nového auta. A prevencí se dá jejich ztrátě a potřebě drahého implantátu většinou předejít.
„Byl prokázán význam stomatologie na celkové zdraví. Lidi, kteří mají špatnou hygienu dutiny ústní, tak to není jenom o kazech, ale mají i vyšší množství mrtvic, větší počet infarktů myokardu, ženy mají větší množství předčasných porodů a je tam celá řada dalších významných komplikací. Úplně nejhorší je to u diabetiků, kteří se (ruku v ruce se špatnou hygienou dutiny ústní) dramaticky komplikují. Stomatologie je proto z hlediska dožití české populace asi tak stejně důležitá jako onkologie,“ uzavřel Šmucler.
Olga Böhmová
